Referát - Svět těsně po druhé světové válce
Svět těsně po druhé světové válce
17. 7. 1945 - začátek Postupimské konference
5. 6. 1945 - deklarace vlád SSSR, USA, Velké Británie a Francie o převzetí nejvyšší moci v Německu
2. 8. 1945 - konec Postupimské konference
20. 11. 1945 - zahájení Norimberského procesu
1. 10. 1946 - vynesení rozsudků v Norimberském procesu
15. 10. 1946 - v Paříži ukončena mírová konference, jež rozhodla o mírové smlouvě s Itálií, Maďarskem, Bulharskem, Rumunskem a Finskem
1946 - první zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů
1946 - začátek občanské války v Řecku
10. 9. 1945 - I. konference Rady ministrů zahraničních věcí v Londýně;Anglii - úkol připravit mírové smlouvy se spojenci hitlerovského Německa
16. 10. 1946 - poprava odsouzených k trestu smrti v Norimberském procesu
Svět těsně po druhé světové válce
Ustavující zasedání Organizace spojených národů se uskutečnilo v dubnu 1945 v San Franciscu. Na ustavujícím zasedání byla schválena Charta OSN. Ze států Osy bylo nejvíce válkou zničeno Německo. Poválečný svět ovládly dvě supervelmoci: USA;Spojené státy americké a SSSR; Sovětský svaz.
Na konci války výrazně posílil svůj mezinárodní kredit SSSR; Sovětský svaz. V poválečném období začal proces rozkladu kolonialismu.
V Asii získala samostatnost Indie a na severu Pákistán. Na základě rozhodnutí Valného shromáždění OSN;Organizace spojených národů vznikl stát Izrael a měl vzniknout stát Palestinců. V celé řadě zemí se po válce posílil vliv levice;komunistů. Po válce měly nejsilnější ekonomickou pozici USA;Spojené státy.
Svět na rozcestí
V únoru 1947 došlo k podpisu mírových smluv s Bulharskem, Finskem, Itálií, Maďarskem a Rumunskem. Zastánci komunismu prosazovali hospodářství řízené z jednoho centra, omezení osobního vlastnictví a pro potřeby moci neváhali ani potlačit lidská práva.
Sovětský svaz začal prosazovat svoji moc tam, kam vstoupila Rudá armáda. Do mocenské sféry vlivu SSSR patřilo v Evropě Polsko, Československo, Maďarsko, Albánie, Rumunsko, Bulharsko a sovětská zóna Německa.
Rakousko získalo v roce 1955 neutralitu. Spolková republika Německo vznikla ze tří okupačních zón. Výrazným politikem v Indii byl Mahátma Gándhí. Komunistická ideologie vycházela z marxismu-leninismu. Mahátma Gándhí byl zavražděn v lednu 1948.
Poválečná situace v Německu a ve východní Evropě
K formálnímu vyhlášení SRN;Spolkové republiky Německo došlo v roce 1949. V říjnu 1949 byla vyhlášena NDR;Německá demokratická republika. USA chtěly ekonomicky pomoci Evropě v rámci Marshallova plánu. Poválečné soupeření mezi Východem a Západem označujeme jako studenou válku.
V letech 1946 - 1948 se ve střední a jihovýchodní Evropě vytvořil blok států s tzv. lidově demokratickými režimy. Podstatou Trumanovy doktríny byl princip zadržování komunismu.
Marshallův plán se realizoval v letech 1948 - 1952. Kvůli rozporům mezi supervelmocemi nedošlo k podpisu mírových smluv s Německem, Rakouskem a Japonskem.
Roku 1947 bylo ve Varšavě založeno Informační byro komunistických stran, tzv. Informbyro. Zásobování západního Berlína po zahájení sovětské blokády zajišťoval letecký most. V květnu 1949 podepsalo deset západoevropských států dohodu o vzniku Evropské rady. V srpnu 1945 zastavily USA dodávky do Sovětského svazu.
Okupační zóny Německa ( využito zdrojů www.wikipedia.cz )
Po skončení druhé světové války bylo území Německa (bez území, která připadla Polsku) rozděleno do čtyř částí, tak zvaných okupačních zón, spravovaných USA, Velkou Británií, Sovětským svazem a Francií. Toto rozdělení bylo smluvně potvrzeno Konferencí čtyř mocností v Londýně (26. června - 8. srpna 1945).
Na těchto územích vznikly v jednotlivých zónách následující správní jednotky, odpovídající více méně historickým zemím a pruským provinciím:
americká zóna : Bavorsko, Württembersko-Bádensko, Hesensko, Brémy
britská zóna : Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburk
francouzská zóna : Porýní-Falc, Bádensko, Württembersko-Hohenzollernsko (Sársko nebylo formálně okupováno, mělo zvláštní autonomní status)
sovětská zóna : Meklenbursko, Braniborsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko