No...takže teď něco o mojí životní lásce!!!!
No,jmenuji se Ťap.Narodil jsem se v Lučanech nad Nisou dne 20.6.2007 Svojí mamince Ťapce.Bylo nás 5.Měl jsem 3 bratry a jednu sestru.Všichni jsme vyrůstaly s láskyplnou majitelkou a jejími laskavými vnoučaty a syny!Mojeho brášku Bertíka dali pryč jako prvního.Pak přišla na řadu Lyssa,pak Nick pak já a pak náš nejroztomilejší bráška Arčí.Byl nejhezší z nás všech,přesto opouštěl maminku jako posledni.Všichni pejsci šli k novým majitelům,kteří byli naše rodina.Kromě Nicka a Berítka,ale ty jsou u sousedů,a mám nad nimi přeheld jak mi rosotu,občas se za mnou přijede podívat i Lyysa a když nemůže ona zajedu já za ní!Akorát brášku Arčíka jsem dlouho neviděl:o(Docela mi schází)...Já jsem se dostal do dobrých rukou paničiných vnoučat,nejvíce se o mě stará taková ta nejstarší,myslím,že jí říkají Báro ale i jinak jako třeba Braborko,BArunko,Baruno,Bramboro,Andílku a někdy i Angelisso.Neim jak na to přišli,ale líbí se mi to nejvíce.Mám jí nejraději z celé moje velké rodiny,můžu spát u ní v postely,když jí rozkoušu botu rozlobí se někdy mě uhodí slabounce přes zadek,ale hend mě zase veme do ruky a pusinkuje mě a vysvětluje mi že se to nedělá.A když jí náhodou kousnu,tak jí to nevadí,moc rád si s ní hraju,a jako jediná se mnou chodí ráda ven,někdy i se svými kamarády.Miluju tu její vůní vlasů když se vykoupe,ten její vonavý krém,který si dává vždycky na nohy a pak si mě hned veme do náruče,miluju její sladce vonavý parfém.Prožívám s ní všechno,radost,vztek,strach,smutek bolest i žal.Miluju když si lehne a mě vždycky lehce přivine k sobě,mám s ní pocit bezpečí a radosti.pocit takový,že mě někdo na světě miluje a že mám pro koho žít!Moc ji miluju,nikdy bych nechtěl jinýho panička než právě ji,vím,že jsem se do lepších rukou dostat nemohl...A kdyby jste viděli s jakou láskou mi dává několikrát deně jídlo a pití,jak se mě snaží přinutit k jídlu že si sama veme odemně z misky,nebo když mi dá kousek své porce jen abych na ní tak smutně nekoukal.Mám jí moc rád,jako jediná se dokáže ponořit do toho co pravdu chce a jít si za tím,dokáže s eponořit do svých citů pocitů,do toho jak mi asi zrovna je,ona jeidná pozná kdy se směji,kdy jsem smutný a kdy opravdu nemám náladu.Vím,že ona at příjdu kdykoliv mě veme do své náruče pomazlí dá mi pár pusinek ,pak i pamlsek a nepustí mě,dokud se mi má tvář neusměje.