Referát - Předvečer první světové války
Město, pevnost, ale také " brána do Uher " či " legenda na Sanu ". Pevnost jejíž jméno vešlo do dějin. V předvečer I. světové války to byly na severovýchodě monarchie dvě pevnosti Krakow a Przemysl, které sloužily jako opěrné body.
Przemysl však ležel více na východ a boje o něj měly být urputnější. Jeho význam spočíval v tom, že byl klíčem ke karpatským průsmykům a zároveň i železničním uzlem. Przemysl se nachází v místech, kde řeka San opouští Karpaty a ty zde přechází v haličské pláně. Boje o Halič a Karpaty byly dlouhé a úporné. Střetly se zde armády Rakousko-Uherska a Německa s Ruskem.
Prvním dnem armování pevnosti ( přechod na válečný stav ) byl 2. srpen 1914. Dne 4. září započala evakuace obyvatelstva města i přilehlého okolí. Zbytek obyvatel ( cca 18 000 ), který chtěl zůstat musel doložit, že má zásoby potravin na 3 měsíce.
Oproti tomu síla posádky vzrostla na 131 000 mužů ( z toho cca 12 % Čechů, nejvíce 30 % tvořili Maďaři ) a 21 000 koní. Velitelem pevnosti zůstal i nadále polní podmaršál Hermann Kusmanek von Burgneustädten.
Po ústupových bojích v Haliči odchází směrem na západ, 17. září 1914 i 3. rakousko-uherská armáda. Przemysl se dostává pomalu mezi 22. - 26. zářím 1914 do prvního obklíčení. Rusové se po neúspěšném vyjednávání pokouší pevnost dobít, ale jejich snaha naráží na efektivní pevnostní obranu. Ani masivní ruský útok 7. října 1914 na skupinu fortů Sedliska, se Rusům nezdařil. Po třech dnech bojů a obrovských ztrátách se museli začít stahovat. 9. října se k pevnosti začali od západu přibližovat jednotky 3. rakousko-uherské armády. První obležení Przemyslu, trvající 21 dní, skončilo.
Obležení sice skončilo, ale pevnost se stala součástí fronty, která se stabilizovala na linii řeky San. Začala intenzivní oprava, boji poškozených objektů. Od 28. října 1914 se podařilo obnovit zničené železniční spojení. Během následujících 6 dnů dorazilo do Przemyslu 213 vlaků se zásobami a vojenským materiálem. To byl obrovský logistický výkon, znamenal, že v průměru každých 40 minut přijel vlak, který bylo potřeba vyložit a naložit do něj raněné a další civilní obyvatelstvo.Pod ruským tlakem opět počala 3. rakousko-uherská armáda 4. listopadu 1914 ustupovat.
Od 5. listopadu 1914, během tří dní, se dostala pevnost do druhého obklíčení. Za pět dní přišla sněhová bouře a citelný pokles teplot. Vojáci v předsunutých postaveních začali trpět chladem a prochlazením. Během obklíčení posádka pevnosti uskutečnila několik výpadů do různých směrů, ale zimní počasí, obtížně průchodné komunikace a ruské obkličovací jednotky, znemožnily posádce získat výraznější úspěch.
Jeden z nejvýznamnějších výpadů začal 14. prosince 1914 směrem na Sanok, kde se v té době nacházely jednotky rakousko-uherské armády. K nim se čelo výpadových jednotek dostalo na vzdálenost cca 30 - 40 km. Ale ruská obrana a nepříznivé počasí další postup 18. prosince 1914 zastavilo. Období od počátku vánoc do 26. prosince se vyznačovala klidem a jakýmsi příměřím. Jeden z dalších výpadů začal 27. prosince 1914, ale od počátku se nedařil a byl za velkých ztrát zastaven.
Dávky potravin byly postupně snižovány a došlo i k porážení koní, aby se využilo jejich masa. Snížení dávek stravy, zimní počasí, nemoci, ale i další logistické problémy uvnitř obklíčené pevnosti, vedly ke snižováni bojeschopnosti vojsk. Pevnostní velitelství udává, že na počátku března 1915 bylo bojeschopných cca 30 % vojáků.
19. března se uskutečnil jeden z mnoha, ale tentokrát už poslední výpad posádky, směrem na východ, na Medyku. Sněhová bouře, ženijní problémy, ale bídný stav útočných jednotek ukončil tuto akci nezdarem. Ve dnech 20. a 21. března začaly opět ruské útoky, ale neuspěly.
Posádka bojovala 6 měsíců v obklíčení. Zásoby potravin zbývaly do 24. března. Naděje na vyproštění pevnosti byla v nedohlednu. Velení rozhodlo, po konzultacích s hlavním stanem, že se pevnost vzdá 22. března 1915. Na tento den mezi 5.00 - 6.00 hodin byla nařízena destrukce pevnostních objektů, děl, ničení kulometů, pušek, bodáků, šavlí a dalšího materiálu. Došlo i na likvidaci koní, povozů, aut atd. Byly páleny i důležité písemnosti. Nejmodernější 30,5 cm hmoždíře vystřílely všechnu munici a byly zničeny. Rovněž i mosty přes řeku San byly vychozeny do vzduchu.
V 6.00 hodin dne 22. března 1915 byly všechny pevnostní objekty vyhozeny do vzduchu. Následně začala jednání o kapitulaci. Cca v 10.00 počali Rusové vstupovat do pevnosti.
Przemysl - " legenda na Sanu " padl. Splnil to, co se od něj očekávalo. Vázal na sebe velké ruské síly. Měl velký morální význam i pro rakousko-uherské jednotky bojující v Karpatech.
Z textu armádního rozkazu, schváleného císařem citujme jen část: "….Neporaženým hrdinům Przemyslu náš kamarádský pozdrav a poděkování. …."
Do zajetí padlo cca 128 000 vojáků, z toho 10 generálů a cca 2 400 důstojníků, kteří odpochodovali většinou přes Medyku do ruského zajetí.
Teprve 3. června 1915 vjely do pevnosti jednotky německé 11. armády a následně i rakousko-uherský X. armádní sbor. Tím na trvalo skončila ruská okupace města i pevnosti. Fronta se posunovala dále na východ a boje o Przemysl, tak definitivně ustaly.
Przemysl padl, byl však nejdéle se bránící obklíčenou pevností v I. světové válce.
Dnes zapomenuté trosky fortů pokrývá bujná vegetace.